Díky rychlosti a přesnosti jsou splňovány nejpřísnější nároky na kvalitu

Přesné řízení teploty i velmi rychlé reakce na teplotní změny jsou velmi důležité pro efektivní a bezpečnou výrobu bakteriálních kultur, které jsou používány pro výrobu výrobků z kyselého mléka, jako je jogurt a další druhy potravin. Během vysokoteplotní úpravy (UHT) musí být teplota udržována neustále nad 139 °C, jinak se v nejhorším případě může znehodnotit celá vyrobená šarže.

Tommy Mikkelsen provedl rozsáhlé testování teplotního čidla iTHERM TM411, výsledky jsou zajímavé. Čas odezvy, který je bezkonkurenční, umožňuje nepřetržité sledování tepelného procesu. Díky tomu je možno udržovat teplotu stále konstantní, jen s velmi malými odchylkami. Test také prokázal, že předpokládaný negativní vliv termojímky na celkovou přesnost byl stěží rozpoznatelný. Rekalibrace, která se u tohoto velmi důležitého zařízení musí provádět, může být provedena bez přerušení procesu.

Při vysokorychlostní úpravě (UHT) je médium po nějakou dobu vystavováno teplotám nad 139 °C. Bezpečné sterilizace je možno dosáhnout, jen pokud teplota ani na chvíli neklesne pod minimální teplotu. Takže pokud teplota klesá a blíží se k minimální povolené teplotě, je nutné, aby řídicí systém prostřednictvím rychlé reakce tento pokles teploty vyrovnal. Předpokladem pro tuto reakci je teplotní senzor s velmi rychlým časem odezvy.

©Endress+Hauser

Tommy Mikkelsen otestoval několik různých teplotních senzorů a měřil přitom časy odezvy. Ukázalo se, že prostřednictvím technologie iTHERM QuickSens je možno snížit časy odezvy o více než 50 % v porovnání se staršími senzory! „Nový teploměr iTHERM TM411 od firmy Endress+Hauser s technologií QuickSens je ideální volbou pro tuto aplikaci,“ říká Tommy Mikkelsen. „Čas odezvy, který je bezkonkurenční, umožňuje nepřetržité sledování procesu, a udržování konstantní teploty jen s velmi malými odchylkami.“

Teploměrová jímka je část teploměru, ve které je zasunut skutečný senzor (nebo vložka). Ten chrání teploměr proti drsným podmínkám procesu. Tato přídavná bariéra, která se nachází mezi senzorem a procesním médiem, obvykle negativně ovlivňuje výkon měřidla. Aby se tento předpokládaný negativní vliv vyjádřil kvantitativně, Tommy Mikkelsen provedl test kalibrace s teploměrovou jímkou i bez ní: naměřené odchylky byly 0,1 °C – bez ohledu na to, jestli tam byla teploměrová jímka, nebo ne!

©Endress+Hauser

Používání teploměrové jímky má významnou výhodu: během rekalibrace je proces uzavřený, protože teploměrová jímka zůstává v technologii a pro kalibraci se vyjme pouze samotné čidlo. Odmontování senzoru kvůli provedení jeho rekalibrace je velmi snadné: Díky tzv. QuickNecku je možno oddělit kompletní horní část senzoru od teploměrové jímky pouhým pootočením senzoru. Není potřeba otvírat hlavici ani odpojovat dráty – je to snadné, bezpečné a rychlé.

©Endress+Hauser