Žebřík do nebe?
Digitalizace slibuje prakticky neomezené možnosti. Ale jak to změnilo naše životy a co to vlastně zlepšilo? Navíc riskujeme budoucnost, abychom tento slib naplnili, a kdy neomezenost překročí hranici?
S jídlem roste chuť
Není to tak dávno, co byly jedinými možnostmi pro ukládání souborů pevné disky osobních počítačů, vyměnitelné paměťové přístroje nebo síťové servery. V prvním desetiletí 21. století se objevil nový systém: Díky výkonu mnoha počítačů propojených v datových centrech bylo nyní možné prostřednictvím internetu ukládat obrovské množství dat. Dorazil cloud – a s ním i neuvěřitelná výhoda v podobě možnosti přístupu k dokumentům, programům nebo umělé inteligenci kdykoli a z jakéhokoli místa, ať už individuálně, nebo současně s bezpočtem dalších uživatelů. Ale tento mrak má i svou temnou stránku: nespoutanou chamtivost po energii. Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že do roku 2030 se spotřeba energie datovými centry, cloudovými službami a umělou inteligencí opět zdvojnásobí a dosáhne zhruba ekvivalentu současné celkové spotřeby Japonska.
Už žádný Moorův zákon?
Byla to skandálně znějící teorie: V roce 1965 Gordon Moore předpověděl, že počet součástek, které se vejdou na integrovaný obvod, se bude každý rok zdvojnásobovat. Ukázalo se, že měl pravdu. V následujících desetiletích technologický pokrok způsobil, že počítačové čipy byly stále menší, ale zároveň výkonnější. Tato předpověď se prakticky dala tesat do kamene – nebo bychom měli říci do křemíku – ačkoli sám Moore, spoluzakladatel výrobce čipů Intel, později interval upravil na každé dva roky. Ale posuňme se do současnosti a moc prostoru pro růst už nezbývá. Moderní čipy jsou strukturovány s prvky o šířce jen několika atomů a Moorův zákon dosahuje svých fyzikálních limitů. Proto průmysl zkoumá nová řešení, jako jsou kvantové výpočty. Nový model: víc než jen Moore!
Revoluce ve standardech
Urychluje konformita radikální změnu? Zní to protichůdně, ale v případě digitalizace to velmi často platí. Ukázkovým příkladem je formát MP3. Vyvinutý v 90. letech 20. století, umožňoval zmenšit velikost zvukových souborů a zároveň zachovat velkou část jejich zvukové kvality. Díky této multiplatformní normě si uživatelé mohli náhle volně přehrávat své skladby na jakémkoli zařízení, které měli – nejprve na počítačích, později na iPodech a nyní i na chytrých telefonech. Digitální standardizace způsobila revoluci ve způsobu, jakým konzumujeme hudbu, a zároveň převrátila naruby tradiční základy hudebního průmyslu s obratem v řádu miliard dolarů.
Nezapomenutelný zážitek
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak vypadaly webové stránky Amazonu v roce 2000? Nebo endress.com na konci 90. let? Pak se vydejte zpět v čase s platformou Wayback Machine, která od roku 1996 prohledává internet a shromažďuje snímky webových stránek – podle nedávného sčítání jich je 946 miliard. Užijte si cestu vzpomínkami, ale buďte opatrní: Koneckonců, pohled na staré fotografie může být trochu šokující!
Stahování
Prozkoumejte další zdroje
