Závazkové vztahy aneb stanovené měření páry pro fakturační účely

Pro měření páry je potřeba sestavit měřicí řetězec z průtokoměru, tlakoměru, teploměru a přepočítávací jednotky.

Takový systém jsme si již sestavili a známe přesné parametry páry v potrubí. V dnešním článku si poodkryjeme některé zákonitosti, které přináší nákup/prodej vodní páry z hlediska závazkových vztahů. Takový systém by měl v ČR podléhat ověření autority dle zákona o metrologii č. 505/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů nebo je možné provozovat takové měření na základě uzavřené smlouvy mezi výrobcem a odběratelem páry (v režimu pracovního měřidla).

Výhody

  • Mnohaleté zkušenosti s fakturačním měřením

  • Kvalitní a pro obsluhu jednoduché přístroje

  • Komplexní nabídka přístrojů i služeb

©Endress+Hauser

Společnost Endress+Hauser umí spolehlivě nabídnout obě varianty dle individuálních potřeb našich zákazníků.
Pokud je měření uvažováno jako stanovené dle platné legislativy, všechny jeho součásti lze nabídnout s potřebnými certifikáty (schválení typu) a prvotním ověřením ze strany ČMI, kdy jsme se zákazníkem ve spojení až do samotného oživení celého měření.

Návrh systému

Již od počátku návrhu měření je nutné dbát na přesné informace nejen z hlediska provozních, ale také instalačních požadavků. Díky tomu jsme schopni společně se zákazníkem navrhnout optimální měřicí systém a v případě stanoveného měření předat potřebné informace pro prvotní ověření. Výsledkem je funkční měření a spokojený zákazník, resp. výrobce i odběratel páry.

Realita je mnohdy jiná

V předchozích článcích jsme si ukázali, že v případě ideálního stavu je v potrubí přehřátá pára a vše pracuje tak, jak má. Ovšem často je složité udržet ideální parametry páry, ať už z hlediska výroby samotné (tedy spíše technologické) nebo z hlediska přenosových potrubí, která často neodpovídají svou dimenzí ani kvalitou provedení (zastaralá, velká potrubí). Potom je běžné, že se pára dostává pod mez sytosti a vznikají technické problémy a také dohady ohledně množství předané energie a samozřejmě její ceny.

©Endress+Hauser

V závěru minulého článku jsme zdůraznili, že jakmile se pára dostane pod mez sytosti, z fyzikálního hlediska ztrácí měření jakýkoliv smysl!

Z hlediska obchodního je situace maličko komplikovanější, protože pára je proudící médium, které své parametry v čase mění. Ovšem z hlediska legislativy je situace velmi jasná. Každé schválení přepočítávací jednotky (nejen Endress+Hauser) obsahuje formuli, že jako STANOVENÉ měřidlo pracuje POUZE v oblasti přehřáté páry, v ostatních případech POUZE jako PRACOVNÍ měřidlo.

V praxi se to obvykle řeší úpravou ceny za předané množství energie v případě, že pára neodpovídá kvalitativním požadavkům a vzhledem k tomu, že jsme v rovině pracovního měřidla, tato úprava závisí pouze na dohodě obou stran.

Jako klíčové se jeví správné měření, protože jen tak lze určit, kolik přehřáté a kolik mokré páry v určitém časovém intervalu potrubím proteklo.

Obvyklý problém bývá, že měření je na straně výrobce a ke ztrátám dochází na potrubí. Výrobce tedy prokáže přehřátou páru, ale odběratel dostává mokrou. V takovém případě se dohoda hledá jen velmi těžko a je to spíše otázka vzájemných vztahů, případně technických možností nějaké nápravy.

Často se u našich zákazníků setkáváme s požadavkem na druhé měření na straně odběratele, kdy jsou si obě strany schopny vyčíslit ztráty a lépe se tak dohodnout. Cena samotného druhého měření (které mnohdy nemusí být ani stanovené) je jen zlomkem ceny ztrát, ke kterým dochází ztrátami energie v páře. Tyto jsou mnohonásobně vyšší.

©Endress+Hauser

Co kdybychom si hlídali kvalitativní parametry páry podle její teploty? Můžeme si definovat několik poruchových počítadel pod mezí sytosti na základě změřené teploty a usuzovat, jak mokrou páru máme? Určitě ne! Bylo by mylné se domnívat, že lze úpravu ceny stanovit podle teploty páry, což jasně vyplývá z uvedeného příkladu:

Mokrá pára s 1% suchostí a mokrá pára se 100% suchostí má stejný tlak a teplotu. To znamená, že znalost teploty a tlaku nám neříká absolutně nic o suchosti páry a tedy ani o množství energie v ní obsažené. Například pára s tlakem 10bar_absolutní a teplotou 179,9°C má při 1% suchosti pouze 20,153 kJ/kg a při 100% suchosti 2015,31 kJ/kg.

Ale jak tedy zjistit, jak „špatná“ pára je? Možností je několik, ale všechny budou vyžadovat určitou míru tolerance a zapojení obou stran.

Kvalitu dodané páry, resp. předané energie lze odhadnout z chování procesů, které jsou párou zásobované. Lze potom relativně kvalifikovaně určit, o kolik méně energie bylo dodáno v intervalu např. 24hod. Jako příklad si můžeme uvést velkou nádrž s pryskyřicí, která se ohřívá párou. Pokud je pára v požadované kvalitě, zahřátí na provozní teplotu trvá, řekněme, 4hod. Vždy ve středu a v sobotu ale zahřátí za stejných podmínek trvá 6,5hod. Takto lze relativně jednoduše odhadnout, že je to způsobeno kvalitou páry, resp. předané energie a ztráty do určité míry vyčíslit.

Další možností jsou různé audity, které dokáží velmi kvalifikovaně zkontrolovat např. kvalitu potrubí, dimenze a délky, stav ventilů apod. a na základě těchto zjištění navrhnout vhodná opatření k nápravě; je-li to technicky možné.

Ale co kdybychom byli schopni měřit kvalitu páry kontinuálně a prokazatelně stanovit suchost páry v každém okamžiku? Vyvinuli jsme zcela nový multifunkční vírový průtokoměr, který dokáže přímo stanovit suchost páry. O tom ale v dalším článku.

Obr. 1: Uzavření dohody mezi výrobcem a odběratelem ©Endress+Hauser

Obr. 1: Uzavření dohody mezi výrobcem a odběratelem

Obr. 2: Parovodní potrubí ©Endress+Hauser

Obr. 2: Parovodní potrubí

Obr. 3: Ztráty energie = ztráty peněz ©Endress+Hauser

Obr. 3: Ztráty energie = ztráty peněz