Zkuste hledat podle klíčových slov / objednávky, sériového čísla, např. „CM442“ nebo „technické informace“
Pro zahájení vyhledávání zadejte alespoň dva znaky.
Stlačený vzduch – energeticky nejnáročnější „surovina“

Stlačený vzduch – energeticky nejnáročnější „surovina“

Buďte aktivní ve snižování ztrát.

Věděli jste, že náklady na výrobu stlačeného vzduchu se zvýší o 9 % za každý zbytečný 1 bar tlaku navíc?
Uspořit lze snadno:

Výhody

  • Minimalizace netěsností = nižší tlakové ztráty a aktivní monitorování filtrů = nižší tlakové ztráty

  • Nasávání vzduchu do kompresoru v nejchladnějším místě = vyšší výkon a využití odpadního tepla kompresoru = rekuperace

  • Udržování optimálního procesního tlaku

  • Vypínání kompresorů v neproduktivním čase

  • Kontrola účinnosti kompresorů (korigovaný objemový průtok vs. spotřeba elektrické
    energie)

Finanční ztráty v neefektivních systémech výroby a přenosu stlačeného vzduchu jsou podceňovány nebo přijímány jako dané. Nemusí to tak být! Slabá místa se dají velmi spolehlivě identifikovat a přijmout taková opatření, aby nadále nedocházelo ke ztrátám.

Kde hledat:

  • Až 10 % spotřeby energie v průmyslu se používá k výrobě stlačeného vzduchu = výkon asi 75 velkých jaderných elektráren.

  • Až 95 % se ztrácí jako neproduktivní odpadní teplo během procesu.

  • Až 30 % stlačeného vzduchu mizí kvůli únikům.

Vždy mějte na paměti, že:

Klíčem k odhalení slabých míst je správné měření na správných místech. Návratnost takových měření se pak počítá na měsíce.

V následujícím procesním schématu jsou naznačena typická místa měření a vhodné přístroje, které zajistí vysokou spolehlivost a přesné výsledky.

Při aktivním hledání úspor lze pracovat především s odpadním teplem, tlakovými ztrátami a nadměrným tlakem v systému. ©Endress+Hauser

Při aktivním hledání úspor lze pracovat především s odpadním teplem, tlakovými ztrátami a nadměrným tlakem v systému.

Návrh vhodného měření je základem pro přesné vyhodnocení a pochopení systému

Vzhledem k tomu, že jsou plyny stlačitelné, je potřeba dbát na správné veličiny a především jednotky.

Nejjednodušší příklad stlačitelnosti plynů je tlak v pneumatikách automobilu. Jako studenou pneumatiku budeme uvažovat takovou, která je nafouknutá na tlak 2 bar při teplotě 20 °C. Díky rovnici ideálního plynu lze snadno spočítat, že pokud zahřejeme pneumatiku na 40 °C, zvýší se její tlak na 2,14 bar.

tlak v pneumatikách automobilu ©Endress+Hauser

Normální metr krychlový vs. standardní metr krychlový

Oba tyto termíny se používají při měření plynů. V obou případech se jedná o korigovaný objem, ale POZOR, s různými referenčními podmínkami.

tlak ©Endress+Hauser
vzorec ©Endress+Hauser

Obě veličiny se vztahují k referenčnímu tlaku p = 1,01325 bar_a, ale k různým teplotám.

Pozor na správné jednotky!!!

  • Tlak se v rovnicích ideálního a reálného plynu udává jako absolutní

  • Teplota se v rovnicích ideálního a reálného plynu udává v Kelvinech

Nakonec není důležité, jaké veličiny nebo jednotky používáte nebo na které jste zvyklí. Zásadní je, aby byly správně definované a při návrhu měření byla procesní data přesná. Jen tak jsou se obě strany schopny dohodnout na optimálním řešení bez následných problémů a dohadů.

jednotky ©Endress+Hauser

Měření průtoku suchého vzduchu v hlavní větvi

Termický průtokoměr t-mass 300/500 – přímé měření hmotnostního průtoku

Měření tlaku v hlavní větvi

Cerabar PMP51B – nová generace populárních tlakoměrů pro relativní i absolutní tlak

Trendové měření tlaku na filtrech

Cerabar PMC11 – cenově velmi efektivní měření tlaku

Měření průtoku suchého vzduchu na podružných větvích

Termický průtokoměr t-mass A150 nebo B150 – cenově výhodné měření pro základní průmyslové plyny

Finanční ztráty v neefektivních systémech výroby a přenosu stlačeného vzduchu jsou podceňovány nebo přijímány jako dané. ©Endress+Hauser

Finanční ztráty v neefektivních systémech výroby a přenosu stlačeného vzduchu jsou podceňovány nebo přijímány jako dané.

Typická místa měření a vhodné přístroje, které zajistí vysokou spolehlivost a přesné výsledky. ©Endress+Hauser

Typická místa měření a vhodné přístroje, které zajistí vysokou spolehlivost a přesné výsledky.

Nejjednodušší příklad stlačitelnosti plynů je tlak v pneumatikách automobilu. ©Endress+Hauser

Nejjednodušší příklad stlačitelnosti plynů je tlak v pneumatikách automobilu.

Obě veličiny se vztahují k referenčnímu tlaku p = 1,01325 bar_a, ale k různým teplotám. ©Endress+Hauser

Obě veličiny se vztahují k referenčnímu tlaku p = 1,01325 bar_a, ale k různým teplotám.

Tlak se v rovnicích ideálního a reálného plynu udává jako absolutní a teplota v Kelvinech. ©Endress+Hauser

Tlak se v rovnicích ideálního a reálného plynu udává jako absolutní a teplota v Kelvinech.